Slovníček

Slovníček je dobrou pomůckou pro pochopení některých čínských pojmů. Informace jsou zde řazeny podle abecedy a vyhledávání je tedy obdobné jako v klasickém knižním slovníku.

Poznámky:

  • Názvy jsou uváděny v oficiálním přepisu čínských znaků do latinky (tzv. pinyin). Za názvem je v závorce uveden zápis v čínských znacích a český přepis výslovnosti.
  • Pokud vidíte namísto čínských znaků otazníky, pak vám pravděpodobně chybí podpora čínské znakové sady ve vašem prohlížeči.

 

Bing Cha [饼茶; Ping-čcha] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru disku. Disky mohou být různých průměrů a hmotností (od několika gramů až po 500 g)

Da Ye [大叶; Ta-jie] - v doslovném překladu znamená „Velký list“. Je tím myšlena velkolistá varieta čajovníku, která se nejčastěji vyskytuje v jihozápadní provincii Yunnan (Čína).

Da Ye Zi [大叶子; Ta-jie c'] - viz Huangpian

Dian [滇; Tien] -  staré označení/název čínské provincie Yunnan.

Dian Hong [滇红; Tien-chung] - je prosté označení červeného čaje z provincie Yunnan. Defakto tak můž být označen jakýkoliv čaj z této provincie, ale z pochopitelných důvodů si výrobci přidávají různé přívlastky, aby své čaje odlišili od konkurence.

Emei Shan [峨嵋山; E-mej-šan] – slavné buddhistické pohoří nácházející se ve střední části čínské provincie Sichuan.

Fang Cha [方茶; Fang-čcha] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru obdobného Zhuan Cha, tentokrát však čtvercového půdorysu.

Gongfu Cha [工夫茶; Kung-fu-čcha] je tradiční čínská příprava čaje. Ve volném překladu bychom řekli umění a praxe přípravy čaje. První zmínky jsou známy již z Klasické knihy o čaji z 8. století. Velkou popularitu si získal za panování Qing dynastie a od té doby se stal jedním ze slavnostních obřadů přípravy čaje v Číně. Gong Fu Cha obřad se zaměřuje na podstatu samotného čaje a vyzdvihuje jeho chuť a vůni. Obřad nemá žádné přesně definované kroky. Není se tedy čemu divit, že v různých částech Číny se praktikuje různě. Populární je především v provinciích Guangdong a Fujian (zejména v její jižní části). Značnou popularitu má také na Taiwanu.

Gongting [宫廷; Kung-tching] - označení pro nejmenší listovou třídu Shu Pu’eru, která je považována za nejkvalitnější = první třída.

Gu Shu [古书; Ku-šu] – označení stáří stromů ze kterých byl sklízen list pro čaj Pu’Er. Takto lze označovat divoké stromy (nevysazené lidmi) stáří 100 a více let.

Hei Cha [黑茶; Chej-čcha] – označujeme souhrnně všechny tmavé čaje pocházející z Číny. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o čaje, které prošli dodatečnou fází postprodukční fermentace. Společným faktorem je též jejich lisování do forem (obdélník, hnízdo apod.) či pěchování do bambusových košů. Rozeznáváme několik poddruhů, mezi které patří např.: Fu Zhuan Cha, Liu Bao, Kang Zhuan Cha, Qing Zhuan Cha, Liang Cha, Tian Jian aj. Někdy je do této kategorie řazen i čaj Liu An.
Ač se čaje povětšinou vyrábějí v jižnějších provinciích (Guangxi, Anhui, Hunan, Hubei, Sichuan), je většina produkce určena pro vývoz do severních částí země. Zde žijí lidé, jejichž jídelníček se sestává povětšinou z živočišných produktů, které jsou chudé na vitaminy a minerály. Chybějící složky stravy jsou nahrazeny právě čaji Hei Cha, které jsou bohaté na tyto složky. Též se užívá v tradiční čínské medicíně ke snižování cholesterolu v krvi a obsahu tělního tuku. V neposlední řadě je čaj vítaným osvěžením jak v parných letních dnech, tak i v mrazivých dnech zimy.

Huangpian [黄片; Chuang-pchien] - je označení pro velké zažloutlé až červené listy (obvykle čtvrtý a nižší list), které bývají přítomny v nevytříděném Mao Cha. Před lisováním bývá většina těchto listů odstraněna a to především z estetického důvodu. Někteří výrobci část listů v Mao cha ponechávají čímž dávají výslednému čaji další chuťový rozměr. Samotné listy mají jemnou sladkou chuť a příjemné květinové aroma. Zároveň obsahuje o polovinu méně kofeinu než mladší listy. Tím pádem se takové čaje hodí na večerní popíjení nebo pro lidi citlivé na kofein.
U čajovníků lze pozorovat dvě základní skupiny s predikcí ke vzniku Huangpian. Pokud roste čajovník rychle (zpravidla mladší stromy a Tai Di [台地; terasový čaj]) bývá většina sklizených listů pružná a ohebná a Huangpian je minimum. Roste-li však strom pomalu (staré a divoké čajovníky) nebo se sklizeň opozdí, pak začínají spodní listy ztrácet svou pružnost. Díky tomu se při zpracování správně nezaroluje a při sušení dostane svou typickou žlutou až červenou barvu.

Hui Gan [回甘; Chuej-kan] - je výraz používaný v čajové terminologii a to především v souvislosti s čaji typu Pu’er. Znak 回 lze přeložit jako návrat či odpověď a znak 甘 značí sladkost. Volně přeloženo tak lze říci, že se jedná o návrat sladkosti. Jde o pocit v hrdle bezprostředně po polknutí doušku čaje. Též se pomocí této charakteristiky popisuje síla čaje a přeneseně i kvalita.

Cha Qi [茶气; Čcha-čchi] - vyjadřuje přirozené energetické vlastnosti čaje. Nutno poznamenat, že veškeré čaje mají své Qi. Je však velice obtížné jej rozlišit. Každý čaj je tvořen mnoha vrstvami, které utvářejí samotné Qi. Vrstvy jsou tvořeny rozličnými vlastnostmi, mezi které patří mládí/stáří, oblast sběru, typ listu (terasový, mladý, starý, divoký), zpracování, skladování (suché, mokré), oblast (Yunnan, Hong Kong, Praha atd.) atd. Jde o fyzické a duševní zážitky, které má člověk z popíjení čaje. Jsou nerozlučně spjati. Stejně tak jako slunce a vítr.

Cha Shu Wang [茶树王; Čcha-šu-wang] - označení pro krále Yunannských čajovníků. Jde o více než  1700 let starý strom nacházející se na hranicích Číny s Myanmarem (několik kilometrů od vesnice Hesong. Strom se tyčí do výšky 33 - 34 m. Najít jej není lehké, ale za drobnou úplatu místním vás k němu dovedou.

Cha Zui [茶醉; Čcha-cuej] - je čínské označení pro „opilost“ z čaje. V podstatě se jedná o stav mysli a těla při požití většího množství čaje. Přesné množství je individuální podle tělesné stavby jedince a jeho psychického rozpoložení. Často je popisován jako stav podobný mírné opilosti z alkoholu, tj. lehká ztráta koordinace pohybů, uvolnění mysli a celkový pocit štěstí.
Odborný náhled na věc zná viníka. Je jím látka s názvem Theophylline, která se v čaji vyskytuje ve stopovém množství (~1 mg/l). V dřívějších dobách byla látka používána pro respirační onemocnění, ale pro řadu vedlejších účinků je dnes indikována jen zřídka.

Jin Cha [紧茶; Ťin-čcha] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru houby.

Jingua [金瓜; Ťin-kua] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru podobného melounu.

Ku Wei [苦味; Kchu-wej] - znamená v překladu hořkost a používá se k definování chutě čajů Pu-er. Obecně se rozeznávají tři druhy hořkosti:

  • Přetrvávající hořkost – je velmi dlouhodobá a silná
  • Přecházející do trpkosti – je často spojována s mladými čajovými stromy
  • Přecházející do sladkosti – je charakteristika starých stromů v některých oblastech (Banzhang, Jingmai)

V šálku čaje se všechny tři druhy hořkosti mísí v různých poměrech. Podle toho lze rozeznat různé oblasti, které se liší právě svou mírou trpkosti a přechody ve sladkost/trpkost. Např. se uvádí, že hořkost čaje z  Lao Banzhang se transformuje rychleji než z Lao Man E.

Lahu Zu [拉祜族; La-chu-cu] – menšina žijící na jihu čínské provincie Yunnan. Známá je svým čajem lisovaný do bambusu.

Lincang Shi [临沧市; Lin-cchang-š'] – prefektura nacházející se v západní části čínské provincie Yunnan.

Manzhuan Shan [蠻磚山; Man-čuan-šan] – jedna ze šestice pradávných pohoří kde se sklízejí čajové lístky pro čaj Pu’Er. Pohoří se nachází na jihu čínské provincie Yunnan.

Ming Qian Cha [明前茶; Ming-čchien-čcha] - označení pro nejranější sklizně čaje, doslova značí čaje sklízené před Qing Ming (svátek jara). Sklízí se právě rašící vrcholové lístky, které jsou považovány za nejcennější. 

Mao Cha [毛茶; Mao-čcha] – základní surovina pro výrobu čaje typu Pu’Er. Zjednodušeně se dá takto zpracovaný čaj považovat za „nedokončený“ Yunnanský zelený čaj.

Menghai Xian [勐海县; Meng-chaj-sien] – západní oblast (kraj) náležící do prefektury Xishuangbanna v čínské provincii Yunnan.

Oxidace červených čajů - někdy též nesprávně označováno jako fermentace. Je proces, při kterém dochází v čajovém listu k přeměně látek. Charakteristická je změna barvy ze zelené na oranžově-hnědou, hnědou až černou.

Pu'er [普洱茶; Pchu-er] je dodatečně fermentovaný čaj z čínské provincie Yunnan (jihozápadní Čína). Prochází nejrůznějšími druhy zpracování, aby se nakonec k nám dostal v podobě lisovaných koláčků, hnízd, cihliček apod. tvarů. Rozeznáváme dva hlavní způsoby zpracování - Shu a Sheng, které se liší způsobem dodatečné fermentace.

Qi Zi Bing Cha [七子饼茶; Pu-c’ Ping Čcha] - anglicky Seven-son Tea Cake je obyčejné označení čajového disku čaje Pu’er. Toto označení se začalo používat od roku 1972 kdy firmy vyrábějící Pu’er přešli do područí státní firmy CNNP (China National Native Produce and Animal By-products Import and Export Corporation). V té době psáno v pinyinu jako Yunnan chi tse beeng cha.

Qiao Mu [乔木; Čchiao-mu] - označení stáří stromů ze kterých byl sklízen list pro čaj Pu’Er. Takto lze označovat divoké stromy (nevysazené lidmi) i terasové čaje (čaje vysázené lidmi a sestřihávané na výšku cca jednoho metru) stáří 40 - 70 let.

San Cha [散茶; San-čcha] – sypaný Pu’Er. Jedná se o neslisovaný základ pro výrobu Pu’Eru. V drtivé většině je takto označován Shu (tmavý) Pu’Er. 

Sheng Cha [生茶; Šeng-čcha] – někdy též nazývaný zelený či syrový. Jedná se o tradiční druh Pu'er a jeho historie sahá více než 1000 let zpět do minulosti. Na rozdíl od běžného čaje se tento nechává zrát několik let, přičemž chuť se s časem vyvíjí a zjemňuje.

Shu Cha [熟茶; Šu-čcha] někdy též nazývaný tmavý či zralý. Jeho výroba je známá cca od roku 1970, ale to mu neubírá nic na jeho kráse a chuti. Chuťově se blíží vyzrálým, archivním Sheng (zeleným) Pu'erům, ale z pochopitelných důvodů ne v plné výši. Nechávají se zrát i několik let, přičemž chuť se s časem vyvíjí a zjemňuje.

Sichuan [四川; S'-čchuan] – čínská provincie rozkládající se na hranicích s provinciemi Pu’Er a Tibet. Nejznámější jsou zelené čaje z pohoří Emai Shan a Mengding Shan.

Tai Di [台地; Tchaj-ti] – česky Terasový čaj jsou čajovníky pěstované lidmi a sestřihávané na výšku cca jednoho metru pro snadné sklízení vrcholových lístků. Většina sypaných čajů je pěstována právě tímto způsobem.

Tuo Cha [沱茶; Tchuo-čcha] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru hnízda (polokoule s jamkou na vnitřní straně). Nejčastěji se setkáme se 100 g a 250 g verzí, ale najdou se i miniaturní (několikagramové) verze.

Wuliang Shan [无量山; Wu-liang-šan] – pohoří rozprostírající se severovýchodně od města Lincang na střetu Tibetské a Yunnanské náhorní plošiny. Společně s pohořím Ailao tvoří jižní výběžek masivu Hengduan, jenž se táhne napříč celým Yunnanem. Oblast je typická příkrými horami a hlubokými údolími s rozmanitým klimatem.

Xiang Wei [香味; Siang-wej] - je výraz používaný v čajové terminologii v souvislosti s vůní (aroma) čaje. Vůní čaje je nepřeberné množství a liší se dle způsobu kdy je vnímáme. Můžeme vnímat vůni suchého listu, napařeného listu, který byl chvíli ponechán ve vyhřátém gaiwanu či konvičce a listu přelitého horkou vodu.

Xishuangbanna Dai autonomní prefektura [西双版纳傣族自治州; Si-šuang-pan-na Taj-cu C'-č'-čou] – je jižní prefekturou v čínské provincii Yunnan. Hlavní středisko této prefektury je město Jinghong.

Ye Sheng Cha [野生茶; Jie-šeng-čcha] označení pro divoké Yunnanské velkolisté čajovníky. Někdy též označení pro čaje sice vysázené lidmi, ale ponechané svému osudu před mnoha staletími. Typickým příkladem takových čajovníků jsou opuštěné čajové zahrady.

Yiwu Shan [易武山; I-wu-šan] jedna ze šestice pradávných pohoří kde se sklízejí čajové lístky pro čaj Pu’Er. Pohoří se nachází na jihu čínské provincie Yunnan.

Yu Qian Cha [雨前茶; Jü-čchien-čcha] - v doslovném překladu značí čaj sklízený před dešti. Jedná se o jednu z ceněných jarních sklizní po svátku jara Qing Ming, tj. mezi 5. - 20. dubnem.

Yunnan [云南; Jün-nan] – jihozápadní čínská provincie. Známá především výrobou lisovaného čaje Pu’Er.

Zao Xiang [枣香; Zao-siang] - doslova „Chuť jujube“. Jujube (Cicimek datlový) je prastaré ovoce, které se pěstuje v Číně přes 4000 let. Používá se do pokrmů a v tradiční čínské medicíně slouží jako lék na žaludeční obtíže a snižování krevního tlaku.

Zhang Xiang [樟香; Čang-siang] - kafrové aroma, které nacházíme u archivních Pu’erů. Vedou se četné diskuze, jestli jde o typický rys stárnoucích čajů nebo se vyskytuje jen u čajů skladovaných v Hong Kongu.

Zhuan Cha [砖茶; Čuan-čcha] - je označení tvaru lisovaného čaje Pu'Er. V tomto případě se jedná o lisování do tvaru cihly.


SLAVNÉ ČAJE ČÍNY, © 2010 - 2017